VÝSLEDKY NĚKTERÝCH MĚŘENÍ:

PŘI POUŽITÍ MOBILU SE EEG - KŘIVKY MĚNÍ!
Funkci mozku lze sledovat pomocí elektrod umístěných na hlavě. Ty snímají a zesilují elektrické potenciály ““z hlavy““ a zapisují se jako elektroencefalografická křivka na papír (dále EEG). Toto vyšetření ukázalo překvapivý jev – pokud byly vyšetřeny děti, které chvíli předtím telefonovaly mobilním telefonem, zůstala jejich EEG - křivka přibližně hodinu poněkud změněná. Děti také vykazovaly po dvě hodiny sníženou schopnost zapamatovat si (v rámci experimentu) pár daných slov. Pokud by výsledky tohoto pokusu měly platit obecně, pak by se dalo říci, že mobilní telefon a jeho častější použití ve školách může znatelně snížit úroveň vnímání a zhoršit žákům schopnost se učit.

ZVYŠUJE SE POČET NEMOCNÝCH LEUKÉMIÍ
Další prokazatelná pozorování a měření se závažnějšími důsledky byla provedena například v Kalifornii a v Německu. Jeden kalifornský výzkumný ústav shrnul výsledky 38 starších studií ohledně vztahu leukémie a elektrosmogu a došel k následujícímu závěru: U pracovníků vystavených nadměrnému působení elektromagnetických polí se leukémie jako taková vyskytovala o 18 % častěji než u ostatních lidí. Když se údaje vztáhly na určité konkrétní druhy leukémií, pak někteří postižení trpěli tím či oním druhem leukémie o 22 až 55 % více než ostatní. Stejný tým vědců dále zjistil, že v téže elektrárně se u pracovníků vystavených intenzivnímu elektromagnetickému poli objevovala leukémie více než u těch, kteří například ““jenom““ svářeli. Vědci vyslovili podezření, že intenzivní elektrická pole mohou zvyšovat výskyt nádorů mozku o 10 %. To prý není mnoho, ale toto číslo se přesto nachází na hranici statistické průkaznosti. Německý tým pak prozkoumal 590 bytů a v 17 z nich našel zvýšené hodnoty elektromagnetického záření (průměrně 0,2 mikrotesla za 24 hod., v průběhu noci o něco vyšší). V těchto bytových jednotkách žilo celkem 9 leukemických dětí (ze 176 ostatních nemocných z okolí) a také 8 zdravých. Statistickým vyhodnocením se tak či onak zjistilo, že dětem v zatížených 17 bytech hrozí o 20 % zvýšené riziko leukémie. Když se údaje vztáhly na hodnoty naměřené v bytech přes noc, pak bylo (statistické) riziko leukémie až o další 70 % vyšší. Výzkumníci samotní však studii uzavřeli ““optimisticky““ s tím, že bytů se zvýšeným zářením, pro něž by platilo i o něco vyšší riziko dětské leukémie, nebude více než 3%. (Vztaženo na 100 000 bytů by to ovšem znamenalo, že ve třech tisících z nich bude dětem hrozit o 20 - 90 % vyšší riziko onemocnění leukémií – poznámka autora.) Je-li to optimistický odhad, to ať posoudí čtenář sám. Podobných studií bylo provedeno více, ale uvedení dalších by přesáhlo rámec článku.

LZE NEBEZPEČÍ ELEKTROSMOGU PROKÁZAT?
V případě nikotinu není prokazatelnost škodlivosti složitá – zmapování zdravotního stavu určitého počtu kuřáků a srovnání s odpovídajícím počtem nekuřáků není problém. V případě záření je tomu jinak. Snažit se přemluvit třeba 100 dobrovolníků, aby se nechali ““kontrolovaně ozařovat a monitorovat““ je z mnoha důvodů nemožné. Přetechnizované lidstvo si musí počkat na dobu, až bude věc jasná. Podobně jako nelze prokázat nebo změřit škodlivý vliv elektromagnetických vln na člověka, zrovna tak se dosud nepodařilo silné záření mobilních telefonů odrušit. Poslední názor je ten, že ani ušní sluchátko ani plíšky, které se na mobily montují, hladinu vyzařování výrazně nesnižují. Neprokazatelnost síly účinku elektrosmogu na živou tkáň je také příčinou toho, že povolené hladiny záření mobilů se v jednotlivých evropských zemích dost liší.

VŠÍMAVÍ LÉKAŘI VARUJÍ PŘED MIKROVLNNÝMI TROUBAMI
Všímavější lidé postřehli, že dlouhodobé používání počítače jim nesvědčí a časté telefonování z mobilu tento pocit ještě zesiluje. Všímaví lékaři zase vypozorovali, že v rodinách dlouhodobě nemocných, kam se „nastěhovaly“ mikrovlnné trouby, se chronická a do té doby stabilní nemoc (většinou rakovina) valem zhoršila. Podceňovaným faktorem jsou i domácí bezdrátové telefony, které hladinu záření dodatečně a nemálo zvyšují. Můj osobní dojem po letech rozhovorů s pacienty i vnímavými ““oficiálně zdravými klienty““ je ten, že určitá část lidí je vůči záření elektrosmogu nadměrně citlivá. Jde jenom o to, jak vysoké procento z nás to je a jak vysokou ““zdravotní daň““ platí ten či onen člověk za vymoženosti komunikace a civilizace. Očekávat lze i pozdější plošné bezdrátové připojení na internet pro každého, které hladinu záření opět zvýší. Můžeme se jen modlit, abychom za bezdrátové spojení po dvaceti letech neplatili stejnou daň, jakou platíme dnes za kouření. V případě nikotinu varovným hlasům po první světové válce také nikdo nevěnoval pozornost. Po druhé válce, v níž se rychle umíralo na létající olovo, se začalo pomalu umírat na nikotin, tedy na rakovinu plic, kterou prozíravější předvídali o léta dopředu. Dnes nevíme, co s kuřáky udělat, jak je od cigaret odradit a jak jim kouření znepříjemnit. Pro elektrosmog to v této podobě snad platit nebude.

A POČÍTAČE?
Jak už bylo řečeno, objektivně se vliv elektrosmogu prokázat nedá, dopředu ve smyslu předběžného odhadu už vůbec ne. Lidé, kteří mají pocit, že jim vysedávání u počítače nesvědčí, by měli tento pocit ““přezkoumat““. Vhodné je vložit nějakou delší ““počítačovou pauzu““, kdy se člověk pohybuje v prostředí bez monitorů, obrazovek a pokud možno i bez mobilního telefonu (nebo jeho použití aspoň výrazně omezí). Podobně jako u prevence jiných chorob je nejdůležitější v rozumné míře naslouchat svému tělu a jednotlivá jasná varovná znamení ze strany přírody brát vážně.
Pokud má někdo velkou smůlu, sedí v kanceláři prostoupené nejen elektrosmogem, ale i radioaktivním plynem radonem, jehož je podle posledních výzkumů v budovách více než se myslelo. Negativní účinky na zdraví se pak nesčítají, ale násobí a lze jen těžko říci, co je tou první a co tou poslední kapkou …

MUDr. Rudolf ZEMEK
Čerpáno z časopisu Meduňka ročník 2004