Koupil jsem si LOPUCH, nos mi po něm opuch …

… se pěje v jedné písničce. No, těch opěvovaných kytek není zase až tak moc, takže jsem rád, že si umělci vzpomněli i na mne. I když je to vlastně blábol, vykřesaný asi jen proto, aby se to rýmovalo. Protože – rozumíte dobře – nikdy nikomu po mně nos neopuch, jasný?
Jsem známou dvouletou bylinou a dorůstám výšky přes jeden metr. Mám krásné, velké listy. No, velké; jak se to vezme. Devětsilu nemůžu konkurovat, ačkoliv jeho listům často turisté říkají „lopúny“. Ale asi nejznámější jsem tím, že mé květenství vytváří krásné, pichlavé kuličky, které každého přímo vyzývají: utrhni mne a hoď po tchýni, ať je nějaká legrace. Ale kuličkami házejí především dítka, kterým termín „tchýně“ nezní ještě tak strašidelně; čas téhož ještě přijde, což ovšem dítka netuší a radostně skotačí za mé pilné výpomoci.
Ale abych se dopředstavil: lopuch větší, lopuch väčší, Arctium lappa L. Mám řadu brášků, které lze využívat stejně jako mne. Rostu rád na všelijakých rumištích, skládkách, na pustých místech, u plotů, v úpatí hradních zřícenin …
Předmětem sběru je především kořen (radix bardanae), méně často pak listy, případně semínka, vypadávající z kuliček.

NA EKZÉMY JSEM JEDNIČKA!
Kořen obsahuje především polysacharid insulin – prosím neplést s hormonem insulinem! Dále polyacetylenové složky se silně antibiotickým a protiplísňovým využitím, a také sliz, třísloviny, silici, minerální látky, minerální soli a glykosidicky vázané látky.
Připravuje se ze mne buď nálev nebo odvar. Oba výluhy jsou uznávány jako jeden z nejlepších přírodních prostředků pro léčbu ekzémů. Přitom je mne možno podávat vnitřně i aplikovat zevně, formou koupelí a zábalů. Podporuji také dosti výrazně růst vlasů, uplatním se rovněž v urologii, anžto jsem močopudný. Práškovaný kořen lze podávat jako výtečný posilující prostředek, zejména v dětském lékařství a potom v geriatrii, tedy pro lidičky, kteří už něco pamatují. Čerstvé naklepané listy lze přikládat na rány a pohmožděniny, ale též na bolestivé klouby při chorobách revmatického typu. Zralá semínka jsou výborným prostředkem proti žaludečním obtížím, což věděl již proslulý léčitel XIX. století – farář Sebastian Kneipp.
Má výhoda je také v tom, že mne můžete podávat nejen samostatně, ale také všelijak kombinovat. V dermatologii mi (a nemocným také) svědčí např. kombinace s oddenkem pýru, natí zemědýmu, natí rdesna ptačího a s květem vřesu. Vznikne tak „kožní superčaj“, jemuž můj kámoš, bylinář Zentrich, vtiskl toto sestavení:

- květu vřesu 100,0 g
- kořene lopuchu 50,0 g
- nati rdesna ptačího 50,0 g
- oddenku pýru plazivého 25,0 g
- nati zemědýmu 25,0 g

Sestava při pití asi 4 sklenic po 200 ml denně vydrží asi na 6 týdnů a pokud ekzém zcela nezmizí, zcela jistě začne nějak reagovat a každý nemocný, když se jeho problémy zlepší, má radost a je ochoten v léčbě pokračovat.
Samozřejmě možnost kombinací tím není zdaleka vyčerpána, nabízí se také pampeliška, čekanka, oddenek puškvorce, nať řepíku, list kopřivy a celá řada dalších bylin.
Účinnost aplikace čerstvých listů, zejména při obkládání bolavých, revmatických kloubů, lze mocně zvýšit jejich krátkým „osmažením“ na pánvi s trochou potravinářského oleje.

UMÍM I OLEJ NA BOLAVÉ ÚDY
Výborným léčivým médiem je také lopuchový olej, který můžeme připravit takto: Vezmeme 250 ml arašídového nebo panenského olivového oleje a vsypeme do něho
50--60 g jemně drceného kořene lopuchu. Na mariánské (= vodní) lázni povaříme asi půl hodiny a potom necháme asi 3 dny „dojít“ v uzavřené sklenici někde na kredenci. Potom přefiltrujeme a do oleje vlijeme 20--25 ml vodných éterických olejů – silic. Může to být např. silice z kosodřeviny, ale vhodná je i silice jedlová, smrková, z cedrového dřeva, cypřišová, rozmarýnová, apod. Uschovat vždy dobře v chladnu. Před použitím olejíček dobře protřepeme a používáme k jemným masážím bolavých údů. Čistý lopuchový olej, bez příměsi silic, zase může pomoci jako vhodné mazání při lupence, různých ekzémech, na obklady při akné, apod..
Myslím, že mohu klidně uzavřít: jsem všestranná léčivá bylina a buďte rádi, že mne máte!

S lopuchem disputoval

Josef Antonín Zentrich

Čerpáno z časopisu Meduňka roč. 2004