Bylinky s Pepou Zentrichem

Děda je vášnivý včelař a na všechno doporučuje propolis. Já jsem ale alergik. Jak se dá poznat, že propolis a jeho výrobky mohu užívat?

Petr z Brna

Tekutým propolisovým výtažkem si prstem v podpaží namalujete kolečko, velké asi jako pětikoruna - a za hodinu se na ně podívejte. Bude-li potřené místo zapálené a bolavé, jste na propolis alergický a jeho jakémukoli užití se raději vyhněte. Jste-li alergik a zjistíte, že na propolis alergický nejste (pokožka v místě aplikace nebude překotně reagovat), můžete jej užívat vnitřně i zevně. Přesto radíme k opatrnosti, protože je u vás zvýšené riziko vzniku alergie během léčby, především dlouhodobé. Proto raději opatrně. Někteří výrobci však už umí alergizující látky odstranit, takže takový výrobek mohou používat i alergici. Je ale třeba počítat s tím, že účinnost takových preparátů je poněkud snížena.

xxxxxxxxxx

Náš syn byl aktivní sportovec a při pravidelné sportovní prohlídce mu našli jakýsi divný stín v mediastinu a tak v nemocnici přistoupili k biopsii podezřelého útvaru. V prvním kole mu - mimo jiné - propíchli údajně nějakou zahnisanou cystu (nebo že by šlo o špatnou sterilitu nástrojů?)a tím mu plíce zaplavili masívní nákazou zlatým stafylokokem, čehož následkem byl těžký zápal plic. Po heroických dávkách antibiotik byl údajně vyléčen, ale trpěl stále teplotami, navíc původní útvar se zvětšil. Proto ho lékaři - za nemalé výpomoci nás rodičů - přesvědčili, že je zapotřebí provést novou punkci útvaru. Při tomto úkonu mu pro jistotu propíchli plíci, nešťastník se několik dnů dusil a v podstatě umíral. Dokonce mu nepomohl ani promptně přivolaný psychiatr. Teprve po osmi dnech kohosi napadlo, že syn třeba nesimuluje a byl proveden kontrastní rentgen. Poté nastalo to "pravé tóčo", neboť bylo potřeba udělat všechno pro to, aby případ neměl pro špitál právní důsledky. Alespoň, že vyšetřovaný útvar se naštěstí nakonec ukázal pouze jako benigní hyperplasie thymu. Jako památka na tuto léčbu zůstaly synovi problémy astmatického typu, údajně prý již doživotní, a k tomu kupa léků na účet státní zdravotní pojišťovny, ale některé i za doplatek. Protože jsem syna sama přesvědčovala k druhé punkci, cítím nyní na jeho stavu určitou vinu. Mohly by pomoci třeba bylinky?
Prosím, aby nebylo zveřejněno naše jméno, ani nemocnice. Bojím se reakce lékařů.

Tento případ je opravdu takříkajíc "silný kafe". Nejde snad ani o pravděpodobné vážné pochybení lékařů, jak při první, tak zejména při druhé punkci, protože to se opravdu může stát i při nejsvědomitějším přístupu, ale spíše o kritických 8 dní poté, kdy byl nemocný ponechán svému osudu, a spíše jen díky silné tělesné konstituci nezemřel. Jenže situace je, jaká je, a my se můžeme nyní pouze ptát Co teď ?
Podobný případ jsem ve své praxi dosud neměl, takže budeme řešení pouze hledat a vycházet především z analogií. Každé astma má tři složky: psychogenní, průduškově-zánětlivostní a alergickou. Chlapec je poměrně silný pylový alergik, utrpěl psychické trauma, prodělal těžký a zřejmě ne zcela doléčený zánět plic a posléze i těžkou operaci s protětím prsní kosti po předchozím pneumotoraxu - to značí, že devastace dýchacích cest je značná, ale rozhodně to nemusí znamenat celoživotní postižení. Nejvíce však bude záležet na něm, jak se ke svému stavu postaví. Pokud by se příliš litoval, perspektiva dobrá nebude.
Protože mládenec byl aktívním sportovcem, nepokládám za vhodné tělesnou aktivitu zrušit, ale rozhodně by nebylo dobré přepínání formou nějakého vrcholového sportu, i když by to třeba nějaký čas šlo. Určitě doporučuji jógu, ve vší její komplexnosti. Fyzické ásány obnoví pružnost těla a zklidní životní rytmus, koncentrační a meditační praktiky dříve nebo později chlapce přivedou k poznání, že jeho dosavadní matematicko - materialistický náhled na svět, vesmír a život je velmi, ale velmi pošetilý a povrchní. A konečné pránajáma, dokonale propracovaná jógová nauka o dechu, zlepší jeho fyzický zdravotní stav i pocit životního komfortu. K tomu bych doporučoval gemmoterapii, čili léčbu výtažky z pupenů: po úvodní bukové drenáži v dávce 1 kapky na 1 kg tělesné hmotnosti a den přejít na protizánětlivou olši, společně s antialergickou kalinou tušalajem, od každého 3 kapky na 1 kg tělesné hmotnosti a den. Z čajů popíjet především čaj vřesový - asi 3 litru denně, z termosky - posiluje a zatím nikomu nevyvolal alergii. A nezapomenout na pylovou desenzibilizační kúru, opakovanou třeba i několik roků po sobě, se začátkem vždy na Hromnice.
Myslím, že to je asi všechno, co lze poradit všeobecně, další snad až podle toho, jak organismus zareaguje.
A ještě bych připojil jedno krátké, ale velmi důležité doporučení: pokud se někdo chce opravdu uzdravit z těžké nemoci, musí vrchovatou měrou přispět k naplnění pravidla, říkajícího, že: Uzdravit se = učinit se lepším!

xxxxxxxxxx

V herbáři jsem se dočetl, že aloe je jedovatá. Přitom na trhu je řada přípravků s aloe, které se mají užívat v poměrně velkém množství. To mi nějak nejde dohromady. Je tedy aloe jedovatá nebo není ?

Petr K.z Valašského Meziříčí

Aloe je skutečně toxická, ovšem při přiměřeném dávkování se může léčebně využívat, nejčastěji jako velmi účinné projímadlo. Komerční přípravky z aloe, které jsou běžně na trhu, mají při výrobě účinné látky, způsobující toxicitu, odstraněny, takže při jejich užití nebezpečí otravy nehrozí. Takový přípravek ale potom nemá projímavý účinek, což samozřejmě lze oželet.

xxxxxxxxxx

Na trhu se objevily gemmoterapeutické přípravky s rozprašovačem. To je docela zajímavé, ale není mi plně jasné, jak je potom mohu přesně dávkovat?

Pavlína M. z Železné Rudy

Aplikace léků ve spreji představuje velký krok kupředu, protože sliznice dutiny ústní vstřebává léčiva mnohem lépe, než sliznice žaludeční, kde navíc ještě část účinných látek je zničena poměrně koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou, která je normální součástí žaludečního obsahu. Proto dávkování může být nižší, takže i při mírně vyšší ceně takového léčiva dochází k úspoře, zejména u obézní části národa, která musí používat vyšší dávkování.
Dávkování gemmoterapeutik jsem v dřevních dobách, kdy jsme prakticky neměli k dispozici žádnou francouzskou literaturu, stanovil empiricky na 1 - 2 kapky na 1 kg tělesné hmotnosti a den, rozděleno na několik dávek dílčích. Později jsme sice zjistili, že Francouzi používají dávkování jiné, ale mezitím již výroba gemmoterapeutik byla rozeběhnuta a první zkušenosti byly jednoznačně pozitivní, takže jsme naše původní dávkování ponechali.
Po příslušných propočtech doporučuji nyní osobám do hmotnosti 75 kg 1 vstřik do úst 3x denně, pokud možno před jídlem. Osobám o hmotnosti 76 - 100 kg pak 2 vstřiky a kdo již dosáhl titulu "prescento" (má přes sto kilo), může použít vstřiky tři - opět 3x denně. Zdá se, že i toto dávkování, ačkoliv je menší, než základní 1 kapka na 1 kg tělesné hmotnosti a den, plně vyhovuje. Ostatně, kdo nedůvěřuje, má stále možnost zakoupit si gemmoterapeutikum s kapátkem. Dnes už je ale sprejové podávání léků zcela běžné, zejména na západ od Železné Rudy, a zřejmě právě tato úprava + mimořádná kvalita výrobků Rabštejnské apatyky podnítily zájem náročných německých odběratelů o takto vybavené produkty.

xxxxxxxxxx

Babička trpí nádorovým onemocněním a dochází na ozařování. Protože je z toho velmi stresovaná, podáváme jí uklidňující čaj, který mimo jiné obsahuje třezalku. Ošetřující lékařka však babičku před třezalkou varovala, že rakovinu podporuje - dostali prý kvůli tomu nějaký oběžník z úřadu pro kontrolu léčiv. Teď máme strach, zda jsme babičce nepřitížili a případně, jak bychom mohli nepříznivý vliv třezalky utlumit nebo odstranit.

Jana M., Praha

Paní Jano, myslím, že můžete klidně spávat, paní doktorka to lehce popletla. Na stránkách SÚKL (Státního ústavu pro kontrolu léčiv) se vskutku objevila informace, varující před možnými nežádoucími interakcemi třezalky s jinými podávanými léčivy. K některým lékům se totiž třezalka cíleně chová jako detoxikans a snaží se je z těla odstranit, čím přirozeně snižuje jejich účinnost. V žádném případě se to ale netýká léčebného ozařování. O příslušných interakcích byli lékaři zevrubně informování a babiččina lékařka informaci zřejmě špatně porozuměla, nebo si jí pořádně neprostudovala.

xxxxxxxxxx

K čemu se dá léčebně využít santalové dřevo? Slyšel jsem, že na kožní potíže, což mě zajímá.

Milan J. z Rumburka

Santalové dřevo přichází na trh ve dvou verzích - bílé a červené. Jde ovšem o dva zcela odlišné botanické taxony. Bílé dřevo je z bílého santalu (Santalum album L.), kdežto dárcem červeného santalu je křídlok santalový (Pterocarpus santalinum L.) Bílé dřevo se využívá zejména v aromaterapii, protože překrásně voní; vonné santalové tyčinky se u nás již běžně prodávají. Vůně především zklidňuje a je vhodná pro prohloubení meditace. Prohlubuje též práci srdečního svalu.
Santalové dřevo červené je jedním z nejlepších stimulátorů metabolismu. Využívám jej zejména pro vnitřní léčbu kožních chorob, kde se kombinuje především s kořenem lopúchu, kořenem pampelišky s natí, oddenkem pýru a natí zemědýmu - a dále jako antirevmatikum. Zde je absolutně nejlepší tzv. Lowerův čaj, který se skládá z 50,0 g ovsa, trhaného v době mléčné zralosti, nebo z 60,0 g ovesné slámy, z 30,0 g červeného santalového dřeva a z 20,0 g kořene čekanky (lze nahradit 25,0 g nati čekanky). Podáváme 3 litru odvaru denně, vypít z termosky ve třech nebo čtyřech dílčích dávkách, ne do plného žaludku. Čaj se mi osvědčil zejména při rozvinuté dně, kdy záchvaty odcházejí téměř "na počkání". Arciť nutná je i přísná dieta s vyloučením purínů (vnitřnosti, nápoje s kofeinem) a vůbec - výrazné omezení masa. Ostatně, neznám ani jednoho vegetariána, který by dnou trpěl …

xxxxxxxxxx

Máme nemocného pejska. Zajímalo by mne, zda ho můžeme léčit gemmoterapií, tedy stejnými prostředky, jakými bychom stejné nebo podobné onemocnění léčili u člověka a pokud ano, zda také platí, že na 1 kg tělesné hmotnosti máme dát na
1 den 1 kapku?

Alena F. z Pardubic

Vaše otázka mne lehce zaskočila, protože ve veterinární fytoterapii se jaksi necítím úplně doma. Nicméně řada rysů je ve veterinárním a humánním lékařství společná. Z veterinární farmakologie víme, že některá zvířata jsou na určité léky citlivější a jiná zase naopak méně citlivá, než člověk. Třeba dost obecně se ví, že králíci jsou podstatně méně než člověk citliví na toxické alkaloidy muchomůrky zelené (Amanita phalloides), totiž phallin, phalloidin a amanitin. Zatímco člověk se po požití jedné plodnice již může směle loučit se životem, králíci si na milé houbě pochutnají bez valného poškození. Ostatně, tohoto poznatku se druhdy využívalo i v humánní terapii a otráveným lidem byly podávány mixované králíčí žaludky, což je občas i zachránilo.
Pro aplikaci oficiálních veterinárních léčiv různě velkým a různě starým zvířatům platí přirozeně příslušné předpisy, obdobné humánním lékopisům. Byliny a jednoduché lékové formy z nich připravené mají ve srovnání s vysoce koncentrovanými farmaky mnohem menší účinnost a nebezpečí nějakého výraznějšího předávkování je - stejně jako v humánní medicíně - velmi malé. Gemmoterapeutika jsou navíc upravena na homeopatickou potenci D1, takže lze oprávněně předpokládat, že při jen trochu rozumném užití vašemu miláčkovi žádné nebezpečí hrozit nebude.
Osobně se veterinární fytoterapií zabývám jen zcela okrajově a pouze tehdy, jestliže jsem tomu okolnostmi přinucen, ale vím, že zkušení chovatelé požívají bylinné prostředky pro zvířata docela běžně. Problém je spíše s vhodnou lékovou formou, což platí i pro gemmoterapeutika - zvířátka se zhusta dosti "šprajcují" nějaké kapky přijmout. Alespoň naše Betynka, která již byla gemmoterapii několikrát podrobena, se k k aktu užívání "meducínky" staví vždy zcela negativně, prská, nepejskovsky chrochtá a snaží se ukrýt z dosahu paničky, kterou jinak bezmezně miluje. Protože dávka odpovídající její hmotnosti, tedy asi 8 kapek denně, se mi zdá jaksi nicotná, dáváme jí - v čase potřeby - 2 - 3x denně pár kapek metodou "od oka" + raději něco navíc, protože se vždy snaží co nejvíce "meducínky" vyplivnout. Nyní se nám však, přátelé pejskaři, blýská na lepší časy: firma Rabštejnská apatyka začala své gemmoterapeutické přípravky vybavovat rozprašovacím mechanismem, takže Betynce dvakrát třikrát stříkneme do huběnky a záležitost jest vyřízena. Protože výrobky Rabštejnské apatyky obsahují více důležitého glycerínu, než gemmoterapeutika jiných výrobců, jsou více nasládlé a tak naší Betynce málem chutnají…

xxxxxxxxxx

Pravděpodobně po prodělané mononukleóze mám stále jaterní potíže. Jaterní testy nic moc, ale hlavně musím držet dietu, protože jinak je mi špatně. Protože čtu vaše knihy i články, vyzkoušel jsem postupně čištění jater pomocí olivového oleje, citronu a medu, pití vašeho čaje Hepatozen a nejnověji též prášek z čerstvě mletého semene ostropestřece mariánského ve směsi s mléčným cukrem. Stav se mi sice zlepšil, ale stále se ještě necítím zdráv. Co mohu pro sebe ještě udělat ?

Bohuslav M., Roudnice nad Labem

V současnosti mám velmi dobré zkušenosti s detoxikačním gelem slovenské výroby SANOGEL. Jde o křemičitý sorbent nové generace, který už po několika dnech, bez jakýchkoli nežádoucích účinků, zajistí kompexní detoxikaci organismu - normalizaci stolice, zlepšení funkce jater, slinivky břišní a ledvin, jakož i úpravu krevního obrazu. Dokonce příznivě ovlivňuje i střevní mikrofloru a snižuje hladinu tuků a cholesterolu, též působí mírně antialergicky.
Přiznám se, že jsem původně těmto informacím příliš nevěřil, protože k nejrůznějším všelékům nové doby přistupuji velmi skepticky a obezřetně. Nicméně jsem se odhodlal jej vyzkoušet i na svém chátrajícím organismu a byl jsem velmi příjemně překvapen, protože nejrůznější tlaky a nepříjemné pocity, které mne již drahnou dobu provázely, zmizely do nenávratna.
Jediné, co mi vadí je, že gel vypadá přesně jako vazelína, kterou svým klientům doporučuji na svědící šourek - a musí se jíst. Je však bez chuti a bez zápachu, takže se to dá přežít, byť štamprle Fernetu je bezesporu požitkem přeci jenom vyšším…

xxxxxxxxxxx

Koupila jsem si v zelené lékárně sporýšovou silici. Na lahvičce byl nápis "sporýš" a pod tím latinsky Lippia citriodora. V herbáři ale je latinský název sporýše Verbena officinalis. Co jsem to vlastně přinesla domů? Mohu to použít jako sporýš ?

Pavlína z Prahy VIII

Lippia citriodora je málo známý druh sporýše, zvaný aloiska. Oficiální název latinský jste uvedla správně, český je aloisie trojlistá. Je to rostlina domácí v Jižní Americe, do Evropa byl zavlečen Španěly. Rostlina miluje slunečnou polohu a dobře propustnou alkalickou půdu. U nás by se jí mohlo dařit ve vinorodých oblastech, ale stejně dobře nebo ještě lépe může být pěstována jako rostlina pokojová v kořenáčích.
Drogou jsou listy, sbírané počátkem květu, obyčejně nejlépe v červenci. Droga obsahuje vysoké procento citrónově vonící silice, menší množství tříslovin, organické kyseliny, flavonoidy a další látky.
Bylina tlumí překrvení nosní sliznice a s úspěchem její nálev používám k léčbě tzv. sanorinismu, což je nepříjemný syndrom, kdy člověk, mající dlouho neprůchodný nos dlouhodobě užívá Sanorin nebo jiné vasodilatans, což po čase výrazně naruší nosní sliznici. Léčba spočívá v proplachování nosu střídavě odvarem z přesličky a nálevem z aloisky. Jinak droga působí mírné zklidnění trávícího ústrojí a ke zklidnění kašle. Podrobně je použití aloisky popsáno v Herbáři Janča - Zentrich, díl IV, str. 236.

xxxxxxxxxx

Mezi gemmoterapeutiky jsem nedávno objevil "březové jehnědy" a "šípkové hálky". Zajímá mě jejich použití. Je stejné jako u klasických březových a šípkových pupenů?

Jan z Turnova

Zatímco klasickou gemmo - břízu používáme především jako výtečný drenážní a čistící prostředek (a já jí pilně vylepšuji i své "od furt" prachšpatné čůrání), jehnědový přípravek má využití jiné. Je totiž výrazným stimulátorem činnosti endokrinního systému, zejména u mužů. Francouzi navíc tento přípravek využívají k léčbě frigidity a impotence, dobré výsledky byly zaznamenány též u mužské neplodnosti.
Extrakt ze šípkových hálků má účinky velmi zajímavé: výrazně zkracuje dobu virózního onemocnění, příznivé výsledky byly zaznamenány při léčbě neoxalátové urolitiázy a snížení potíží při jeho užívání hlásí i pyloví alergici. Známá západočeská léčitelka paní Maruška Lövy se s námi podělila o vynikající zkušenosti v léčbě mimořádně bolestivého onemocnění svého synka, který ochořel pásovým oparem (herpes zoster). Silně bolestivé stadium trvalo při této léčbě toliko jeden den a do 147 dnů byl hošík zcela zdráv. Nepřetrvávala ani enormně zvýšená citlivost pokožky v místech bývalých puchýřků - což je obvyklý, velmi nepříznivý doprovodný jev při doléčování.