JIHLAVA
(informace k 8.3.2004)

Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí (550 m n.m., 88 km2 , 53 tisíc obyvatel).
Celá městská památková rezervace - jedinečná kombinace gotické, renesanční a barokní architektury - potěší každého obdivovatele uměleckých památek a dávné historie.

Historie: pokud chcete vědět něco o historii tohoto města - ZDE

Několik míst, které stojí za návštěvu:

Opevnění
Hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho založení před polovinou 13. století. Nově vzniklé královské horní město bylo nejen významným hospodářským centrem, ale pro svou strategickou polohu na hranicích Čech a Moravy měla Jihlava i význam vojenský. Tříkilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, široký parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký až 7 metrů. Hlavní hradební zeď zpevňovaly věže, v parkánovém pásu byly bašty. Bašty zesilovaly i val před příkopem. Hradby byly prolomeny pěti branami, které byly opatřeny složitým předbraním a padacími mosty.
V průběhu staletí, vlivem vývoje vojenské techniky, byla celá pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla budována předsunutá zemní opevnění, valy a náspy, na konci 30leté války vybudovali Švédové systém bastionů. Rozvoj dělostřelby však ukázal, že pevnosti tohoto typu jsou překonány. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena, součásti opevnění rozebírány a věže se měnily na obydlí. V první polovině 19. století byly bourány brány, jejichž úzké průjezdy bránily rozvíjející se dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná - brána Matky Boží.. Dodnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století, parkán je parkově upraven. Poslední zachovaný zbytek hradebního příkopu můžeme vidět ve Věžní ulici.

Jihlavská radnice
Jednou z největších architektonických dominant Masarykova náměstí v Jihlavě je radnice. Na horním náměstí, kde radnice stojí, stavěli své domy nejvýznamnější a nejbohatší jihlavští patriciové, což budově předurčovalo výjimečné postavení. Od roku 1425 za purkmistra Oldřicha Bavora zde začala zasedat tehdejší městská rada. Radnice se rázem ocitla ve víru rušných událostí, nejprve husitské války, 5. července 1436 velkolepá, celou soudobou Evropou sledovaná scéna slavnostního vyhlášení basilejských kompaktát, radniční zdi hostily i samotného císaře Zikmunda při celém jeho pobytu v souvislosti s kompaktátním jednáním.
V 16. století se k původnímu radničnímu domu připojuje pravý sousední dům. Jak bylo v tehdejších městech zvykem, do přízemí byla situována strážnice a zbrojnice, ve dvorním traktu vzniká městské vězení. Část přízemku je využita pro vinný výčep, protože městská rada měla jako jediný subjekt ve městě právo čepovat víno. V roce 1523, po zdejším největším požáru v dějinách, byla radnice přestavěna, kromě jiného dostává nové skleněné barevné výplně gotických oken, zachované portály a křížové klenby. Vedle symbolů města byly na klenbách latinské a německé nápisy. Jeden z nápisů zní: "Znak města Jihlavy a slovo Boží přetrvají věky".
V 18. století dostála radnice největší přestavbu v dějinách. Hlavní změny se týkaly zvýšení celého objektu přístavbou druhého poschodí, zakrytého novou mansardovou střechou s taškami a novou věžičkou s hodinami a pěti vikýři. První poschodí s humanistickými prupovídkami a výzdobou je také upravováno, když oba hebrejské nápisy na severní a jižní zdi místnosti byly překryty velkými barokními kartušemi s německými citáty, ostatní nápisy i cihlové žebroví bylo necitlivě omítnuto.
Stavba je v 19. století v poměrně špatném stavu, avšak alespoň v přední části hlavní budovy musela být radnice stále ještě dostatečně reprezentativní, když si jihlavští páni dovolili ubytovat v radničních zdech dne 5. listopadu 1866 samotného císaře Františka Josefa I. V tomto období byla provedena i oprava horní zasedací síně, zavedeno plynové osvětlení, vystaven vodovod a k zadní části zdi přistavěn ruční výtah na dřevo (topivo).
Dne 24.6. 1899 byla v rámci oslav domnělého výročí založení Jihlavy umístěna na vstupní dveře mramorová pamětní deska, která zdobí vstup do radnice dodnes. V současné době má jihlavská radnice čtyři historické budovy s novými přístavbami. Dvě z budov se v současné době rekonstruují a do budoucna budou sloužit jako hlavní vchod radnice a také k reprezentačním účelům. Vstup do budovy Magistrátu města Jihlavy je dočasně řešen z boční Hluboké ulice.

Památník královské přísahy
Nachází se pod Pražským mostem, v místech, kde na půdu českého království vstoupil 30. ledna 1527 král Ferdinand I. Byl zde slavnostně uvítán českými pány a rytíři a přísahal zachovávat svobody a výsady země a všech stavů. Památník byl postaven v roce 1565, po králově smrti. Jeho autorem je kameník Štěpán Tettelmayer. Okolní louce se říká královská, návrší nad řekou dostalo název Královský vršek.

Náměstí
Patří svou rozlohou (36 653 m2) k největším historickým náměstím u nás. Pravidelný půdorys historického centra města s velkým náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku 1270. Většina domů na náměstí měla tehdy podloubí, které zmizelo ve druhé polovině 14. století. V přízemí měly domy velký sál "mázhaus", v němž majitel provozoval řemeslo nebo obchod. Několik dnů v týdnu sloužil tento prostor večer jako hostinec, neboť většina domů na náměstí byla právovárečných. Po rozsáhlém požáru, který v květnu 1523 zničil téměř celé město, byly domy obnoveny v renesančním duchu. V průběhu 17. a 18. století byly pak domy přestavovány barokně, vnější vzhled domů doplnila strohá klasicistní průčelí minulého století. Historický ráz náměstí byl v minulosti hrubě porušen stavbou obchodního domu (dokončena 1983). Na jeho místě stávala skupina domů doložených již koncem 13. století, jejichž funkce pravděpodobně souvisela s právem skladu.

Morový sloup
byl postaven v roce 1690 jako poděkování za ochranu před morovou epidemií. Na jeho místě stávalo ve středověku popraviště, později pranýř. V jeho blízkosti je umístěna pamětní deska Evžena Plocka, který se v roce 1969 nedaleko odtud upálil na protest proti sovětské okupaci.

Kamenné kašny
Na místě středověkých dřevěných kašen byly v roce 1797 na náměstí postaveny dvě kašny kamenné. Jsou ozdobeny pískovcovými sochami antických bohů vod Neptuna a Amfitrité, jež vytesal sochař Jan Václav Prchal. Okolo obou kašen je zachován pás původní dlažby ze 19. století.

Jihlavské podzemí
Jihlavské podzemí se rozkládá pod Městskou památkovou rezervací a jeho plocha se odhaduje na 50 000 m2 a délka na 25 km. Je budováno ve třech patrech, přičemž nejmělčí patro je v hloubce cca 2 - 4 m. Druhé patro je v hloubce cca 4 - 7 m a patro třetí v hloubce cca 6 - 12 m. Hloubka podzemních chodeb je odvyslá od samotné hloubky sklepa, velikosti domu i podloží, na kterém byl dům postaven. To samé platí i o rozsahu podzemních chodeb pod domem nebo v jeho těsné blízkosti.
Svítivka
Odborníci dlouho přemýšleli o tom, proč vlastně tato chodba světélkuje. Prováděli se různá měření, existovali dohady, že to co světélkuje je fosfor. Ten se však v tak čisté podobě v přírodě nevyskytuje. Také panoval názor, že chodba světélkuje díky pozůstatkům horníků, kteří jsou pod chodbou pochováni. Nakonec se přišlo na to, že chodbu si asi takto označili Němci za II.světové války, aby zde mohli chodit i potmě. Látka, která vydává toto zelené světlo se nazývá sirník varnatozinečnatý.

Jihlavské ZOO
Poloha: ZOO leží v malebném údolí řeky Jihlávky. V areálu jsou vodní plochy, zalesněné svahy, louky i skály a to v bezprostřední blízkosti centra města, cca 10 minut pěší chůze. Příjezd ze dvou směrů - z Masarykova náměstí Brněnskou ulicí, nebo od letního kina. (Podrobnější informace viz menu mapa ZOO).
Zvířata: "ZOO bez mříží" je domovem pro 100 druhů vzácných zvířat, z toho 17 druhů zařazených do Evropských záchovných programů. ZOO se specialisuje na chov kočkovitých šelem, opic a plazů.

Jihlavská "nej...":
Nejmenší na světě:poddruh tygra(sumaterský), medvěd (malajský), vydra (malá), opice (kosman zakrslý).
Největší na světě: klokan (rudý), hlodavec (kapybara).
Největší kolekce drápkatých opic v republice.
Jediná ZOO u nás chovající jedovaté hady.

Členství v odborných organizacích:

WAZA (World Association of Zoos and Aquariums)
EAZA (European Association of ZOOs and Aquaria)
IZE (International Association of Zoo Educators)
CBSG (Captive Breeding Specialist Group)
UCSZ ( Unie českých a slovenských ZOO).

Servis:
Návštěvnicky přístupné jsou tři pavilony: exotarium s expozicemi opic a plazů, pavilon šelem a Amazonský pavilon. Rozlohou "komorní" ZOO poskytuje návštěvníkům možnost občerstvení v letní restauraci, cukrárně a baru. Butik nabízí upomínkové předměty, netradičně řešený dětský koutek s kontaktní ZOO přitahuje hlavně dětské návštěvníky. Možnost jízdy vláčkem. Množství laviček a parková úprava nabízí odpočinek. Informační systém zprostředkuje poučení.