HISTORIE:
Vznik a existence Konopiště jsou odedávna spjaty s osudy nedalekého Benešova.
Podle nedoložených zpráv vybudoval vladyka Beneš (či Beneda) už kolem roku 1048 na žulovém ostrohu Na Karlově opevněné sídlo. Už v roce 1070 byl u dvorce vysvěcen opevněný kostel, kolem kterého se seskupily chýše nevolníků. Po Benešovi dostalo toto místo jméno a sám Beneš se odtud psal "z Benešova". V roce 1246 založili Benešovicové v Benešově minoritský klášter.
Někdy v první polovině 13.století bylo nedaleko Karlova založeno tržiště jako základ osídlení městského typu. Tímto se sídlo dostalo do značně stísněné prostorové pozice.
Bezprostřední podnět k založení nového sídla byl požár roku 1294, který zachvátil městečko, tvrz i klášter. Proto se majitel panství, pražský biskup Tobiáš z Benešova, rozhodl pro vybudování nového rodového domu. Tvrz v městečku dal sice částečně opravit, aby se v ní dalo bydlet, ale současně založil novou, značně mohutnější pevnost, hrad KONOPIŠTĚ.
Pro stavbu bylo zvoleno místo vzdálené asi 3 km od staré tvrze. Nový hrad byl pojmenován česky Konopiště, podle místa, které se takto nazývalo již dříve, pravděpodobně se zde pěstovalo konopí.
Konopišťský hrad se svou architektonickou koncepcí zásadně lišil od jiných českých hradů. K obraně většinou sloužila jen jedna věž, ale Konopiště mělo věží sedm (možná dokonce osm). Jádro pevnosti mělo dvě části: vlastní hrad a předhradí. Byly spojeny v jeden celek mohutnou 30 m vysokou a 3 m tlustou zdí, která byla opatřena cimbuřím, na nárožích a uprostřed obvodových zdí byly vybudovány válcové věže.
Příchod do pevnosti střežily čtyři brány: první před mostem, druhá na pilíři uprostřed dvojitého zdvihacího mostu, třetí byla prolomena v parkánové zdi a čtvrtá, jíž se vstupovalo do předhradí, se kromě vrat uzavírala ještě závorou a padací mříží. Takto opevněný areál dělila silná příčná zeď na dvě části: na větší, rozlehlejší prostor předhradí a přibližně čtvercové prostranství vlastního hradu na východě. V předhradí (dnešní dolní nádvoří) byla do skály vyhloubena studna hluboká 42 m.
Biskup Tobiáš z Benešova se dostavby hradu nedožil, zemřel v roce 1296, tedy dva roky po pravděpodobném založení Konopiště.
Tobiáš odkázal roku 1327 Konopiště svému synovci, Zdeslavu ze Šternberka. Úmrtím Tobiáše z Konopiště vymřel rod po meči a tak se hrad dostal na 275 let do rukou Šternberků.
Dne 18. října 1602 kupuje panství za 100 000 kop míšeňských zlatých Dorota Hodějovská, rozená Hrzánová z Harrasova.
Hospodářská prosperita hodějovských statků podnítila přestavbu středověkého hradu v pohodlené renesanční velmožské sídlo.
Všichni Hodějovští byli stoupenci jednoty bratrské a aktivně se zúčastnili protihabsburského stavovského povstání. Za svoji účast na povstání byli všichni Hodějovští po porážce českých stavů na Bílé hoře dne 8. listopadu 1620 potrestáni. Bernard Hodějovský byl odsouzen ke ztrátě 2/3 majetku a Konopiště tedy bylo dne 19. prosince 1622 prodáno Albrechtu z Valdštejna, a to za 65 606 rýnských zlatých. Tuto částku však nikdy nezaplatil.
Benešovsko nejvíce utrpělo v době třicetileté války. V srpnu 1648 dobili Švédové Konopiště, kde se usídlil švédský velitel Alfréd Wittenberg. Švédské vojsko zůstalo v tomto kraji ještě celý rok.
Konopišťské panství koupil v roce 1716 hrabě Jan Josef z Vrtby, rytíř Zlatého rouna a nejvyšší purkrabí království českého. Zaplatil za ně 300 310 rýnských zlatých.
Jan Josef Vrtba výrazně přispěl k další proměně gotické pevnosti v pohodlnou panskou rezidenci. Zámek definitivně ztratil svoji obrannou funkci. V roce 1725 byl zámecký provoz dispozičně zcela přeorientován. Aniž by byly všechny úpravy zámku ukončeny, zemřel roku 1734 Jan Josef Vrtba bez potomků. Dědicem se stal synovec František Václav Vrtba. Od roku 1734 pokračoval František Václav z Vrtby ve stavebních akcích, které jeho strýc nedokončil.
V roce 1830 zdědil všechny statky císařský komoří Jan Karel Lobkovic.
V roce 1830 předal Jan Karel Konopiště svému synovi, Františku Eugenovi, který prodal Konopiště i s Týncem nad Sázavou a Benicemi roku 1887 arcivévodovi Františku Ferdinandovi I. Rakouskému d'Este (synovci císaře Františka Josefa I. a následníkovi císařského trůnu.), a to za 6 000 000 zlatých.
Na konopišťském panství nastaly za Františka Ferdinanda velké změny. Byly diktovány hlavně snahou vybudovat na zámku klidné rodinné sídlo, vhodně reprezentující svého vlastníka a zejména poskytující mu útočiště před vnějším, zvláště vídeňským dvorským prostředím.
Po sarajevském atentátu přešlo konopišťské panství na arcivévodovy dědice Hohenbergy a bylo spravováno Ústředním ředitelstvím hohenberských statků. V roce 1921 přešlo vlastnictví Konopiště na Československou republiku a zámek i park byly zpřístupněny veřejnosti.
Během II. světové války bylo Konopiště připojeno k cvičebnímu prostoru jednotek SS a v zámku umístěn hlavní štáb SS.
Od konce II. světové války se ve správě Konopiště vystřídalo mnoho institucí. Např.: Národní Galerie, Ministerstvo zemědělství atd. V současnosti je Konopiště ve správě Státního památkového ústavu středních Čech v Praze.

PROHLÍDKOVÉ OKRUHY:
Zámek Konopiště nabízí návštěvníkům 3 prohlídkové okruhy, prohlídku Muzea sv. Jiří, Střelnice a Růžové zahrady se skleníky.
I. prohlídkový okruh obsahuje:
zámecké salony jižního křídla - reprezentační a hostinské místnosti s loveckou chodbou s trofejemi. Součástí je i samostatná prohlídka Střelnice.

II. prohlídkový okruh obsahuje:
zámecké salony severního křídla - nejstarší část hradu tzv. Kronprinc s obytnými místnostmi, zbrojnice, kaple, výtah. Součástí je i samostatná prohlídka Muzea sv.Jiří. - Pro rodiny s dětmi vřele doporučuji !!!

III. prohlídkový okruh obsahuje:
soukromé pokoje Františka Ferdinanda - obytné místnosti rodiny Františka Ferdinanda ve 3. patře zámku.

Muzeum sv. Jiří - monotématická sbírka Františka Ferdinanda - obrazy a sochy, ale také lidový malovaný nábytek, šperky a jiné drobnosti s tématikou sv. Jiří.

Střelnice - zbudovaná v roce 1900, vybavena unikátními pohyblivými terči

Růžová zahrada, skleníky - teplomilné a tropické rostliny

OTEVÍRACÍ DOBA: ( rok 2004 )
Leden - Březen: zavřeno
Duben: pondělí zavřeno, úterý - pátek 9,00 - 15,00, sobota - neděle 9,00 - 16,00, skleníky otevřeny poze v sobotu, v neděli
Květen - Srpen: pondělí zavřeno, úterý - neděle 9,00 - 17,00
Září: pondělí zavřeno, úterý - pátek 9,00 - 16,00, sobota - neděle 9,00 - 17,00
Říjen: pondělí zavřeno, úterý - pátek 9,00 - 15,00, sobota - neděle 9,00 - 16,00, skleníky otevřeny poze v sobotu, v neděli
Listopad: pondělí zavřeno, úterý - pátek 9,00 - 15,00 - pouze pro objednané skupiny, sobota - neděle 9,00 - 15,00, skleníky, střelnice, sv.Jiří, výstava a III.okruh - zavřeno.
Prosinec: zavřeno

Celou sezónu platí polední přestávka:
12,30 - 13,00 zámek
13,00 - 13,30 Muzeum sv. Jiří a Střelnice