Švamberk (Krasíkov) zřícenina gotického hradu

Nad krajinou se vypíná nápadná silueta stolové čedičové hory (635 m), nazývané po jednom z nejvýznamnějších rodů v okolí Švamberk, neboli Labutí vrch. Na něm kdysi stával hrad Krasíkov (mezi lidem nazývaný Švamberk). Pod hradem se nacházely dvůr a pivovar, založený již za panství Löwensteinů (činný do r. 1946), a také vesnička, o které je zmínka r. 1227, kdy patřila Kojatovi Hrabišicovi.

Hrad Krasíkov byl postaven ve 13. stol. V r. 1287 již patřil Švamberkům, kteří vlastnili území mezi Přimdou a Stříbrem. Později si tento rod upravil jméno podle získaného znaku labutě na pány ze Švamberka. Módním německým jménem byl přejmenován také hrad na Schwamberg.
Ve vnitřním předhradí stála hradní kaple sv. Jiří, o níž je zmínka v r. 1342.
Roku 1421 oblehli hrad husité a zajali zde svého úhlavního nepřítele Bohuslava ze Švamberka. Ten se po ročním věznění přidal na kališnickou stranu a padl roku 1425 jako husitský hejtman.
Roku 1443 hrad vyhořel a v letech 1528-1532 byl znovu obnoven, nově opevněn a rozšířen. Z té doby se zachoval raně renesanční portál kaple, v níž byli v 16. stol. pohřbeni někteří Švamberkové. V roku 1644 hrad opět zpustošil rozsáhlý požár a o tři roky později jej vyplenili Švédové. Z této rány se hrad již nikdy nevzpamatoval. Od té doby již zůstal zříceninou, pouze hradní kaple byla v r. 1652 obnovena a nově zasvěcena sv. Maří Magdaléně (dnes kostel vedle zříceniny). Presbyterium kaple bylo postaveno na půlkruhové dělové baště ze 16. století. V roce 1880 byla připojena věž. Kaple se stala pohřebním chrámem Švamberků.
Hrad tvoří dlouhý trojúhelník, v polovině přeťatý vyzděným příkopem. V předhradí stály především hospodářské budovy. Z Krasíkova se zachovaly zbytky vnitřního jádra s dolní částí věže a se zdivem hradního paláce, který byl původně jednopatrový. Palác má valené klenuté sklepy, v zachované stěně okno a část arkýře. V předhradí stojí zmíněná kaple. Krypta rodu Švamberků pod kaplí byla v minulosti několikrát vyloupena.

Ke Švamberské hrobce se vztahuje řada různých příběhů. Roku 1791 se pod vedením čelivského faráře vloupala skupina lidí do hrobky, ukradli prsteny, kordy a měděné rakve, ze kterých byly později udělány kamnovce na čelivské faře. Krádež prozradil syn jednoho ze zlodějů. Všechny vykradače předčili vandalové z nedávné doby, kteří hrobku zcela zlikvidovali.

Stav z roku 2008 nasvědčuje, že je snaha o opravení padající stěny jádra hradu a znovu oživení tohoto zajímavého místa.

Zdroj: http://www.konst-lazne.cz a http://hrady.dejiny.cz