Na srdce je skvělá Moravská brána

Moravská brána
Téměř Bohem zapomenutý kraj. Přitom pradávná křižovatka historických cest ze severu na jih a z východu na západ. Tu jen zvýraznila výstavba rychlostní silnice kolem Lipníku nad Bečvou směrem z Olomouce na Ostravu na níž řidiči nemají čas na zastávku. Jejich chyba. Naštěstí tu ale v posledních letech motoristé zastavují stále častěji a tento krásný kout naší země začínají objevovat. A mají tu toho dost a dost.

Už od pravěku totiž byla Moravská brána přirozenou křižovatkou cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, do Slezska a do Pováží. Osídlení v okolí města dokládají totiž archeologické nálezy již od starší doby kamenné.
Cestou od Olomouce na sever už na první pohled upoutá pozornost v pravém okénku auta silueta hradu Helfštýn mezi Hranicemi a Lipníkem nad Bečvou, v levém pak monumentální oblouky železniční dráhy. Odtud je to už jen skok do města Hranice na Moravě. Sídlo ve výšce kolem 250 metrů nad mořem se správně jmenuje jen Hranice. Název Hranice na Moravě se údajně nyní používá jen u Českých drah, aby se tyto Hranice nepletly drahám s Hranicemi v Čechách.

Od roku 1276 se nazývaly Hranice latinsky Alba Ecclessia, což znamená Bělokostelí. Do němčiny se to překládalo jako Mährische Weisskirchen, a tak se také v minulém století a naposledy za Protektorátu Böhmen und Mähren Hranice jmenovaly. Název vznikl zřejmě od kostela postaveného z bílých vápencových kamenů. Dnes toto město zdobí jeden z nejkrásnějších pozdně renesančních zámků u nás, skvostný barokní chrám Stětí svatého Jana Křtitele na náměstí či unikátní židovská synagoga a hřbitov. Staré město obepíná pás hradeb i s baštami. Za vidění jistě stojí i stará radnice s hvězdicovou klenbou pozdně gotického sálu a pozdně renesanční bránou nebo měšťanské domy na náměstí a v jeho okolí.

V podstatě předměstím Hranic jsou zdejší vyhlášené Lázně Teplice nad Bečvou. Jde o jedny z nejstarších lázní u nás, které po tragických povodních před několika lety opět září do krásy. Voda tu vzala břehy Bečvy aby paradoxně napomohla vzniku nových kolonád a pěších či cyklistických tras.
Již v 16. století se o Lázních Teplice nad Bečvou psalo v kronikách psalo jako o „prastarých“. Poprvé je popsal v roce 1580 zemský lékař Markrabství moravského Tomáš Jordán z Klausenburku v „Knize o vodách hojitelných neb teplicech moravských“. Zaznamenal je dokonce i Jan Amos Komenský na své mapě Moravy ze 17. století. Lázně během staletí několikrát upadaly aby se opět pozvedly. K nejvýraznější proměně v nich došlo ve 20. a 30. letech 20. století, kdy byla postavena řada pozoruhodných domů ve stylu neobaroka, art deca, konstruktivismu a především funkcionalismu. Řadu předních staveb zde ve 30. letech vystavěl Karel Kotas. Úžasná je jeho přestavba sanatoria Bečva, kolonády, restaurace na nábřeží, pošty či Gallašova pramene. Dnes se v těchto nádherných lázních s výhledem na město Hranice a na malebné břehy řeky Bečvy léčí srdeční a cévní choroby, mají tu i supermoderní polárium Arktida či nejmodernějších léčebné prostředky na odnaučení kouření.

Mezi nejnavštěvovanější zajímavosti Moravské brány patří zdejší Zbrašovské jeskyně a Hranická propast. Její celková potvrzená hloubka suché i mokré části je 274,5 m, což činí tento unikátní útvar nejhlubší propastí v Česku. Hloubka suché části propasti je 69,5 metru. Pod hladinou je zmapována do hloubky 170 metrů, nejhlubší ponor člověka tu byl uskutečněn až do hloubky 185 metrů, ale Robot Hyball se v roce 1995 dostal až do hloubky 205 metrů. Přesto ještě nedosáhl jejího dna.

Další zajímavá místa Moravské brány:

Kamenné železniční viadukty byly postaveny mezi léty 1844 – 1847 na tehdejší Severní dráze císaře Ferdinanda, aby překonaly značné výškové rozdíly v rozvodí řeky Odry a Bečvy a mělká, široká údolí u Jezernice a u Hranic. Hranické mají délku přes 400 metrů.

Hrady:

Helfštýn (leží nedaleko Lipníku nad Bečvou. Rozsáhlá hradní zřícenina byla po druhé světové válce zařazena jako významná památka do kategorie státních hradů. Dnes je znám zejména díky pořádání množství nejrůznějších akcí a jako hostitel Mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Celoroční kulturní kalendář hradu, otevírací doby a vstupné je k dispozici na www.helfstyn.cz .), Puchart, Drahotůch, Kunzov (neogotická vila imitující středověký hrad z let 1907 – 1908.)

Autor: Jaromír Pohan