Na vysokém kopci nedaleko Starého Plzence obklopen lesem stojí zřícenina gotického hradu Radyně. Již před rokem 1361 rozhodl Karel IV., že na 569 metrů vysoké hoře Radyně, která dominuje širokému okolí, postaví nový hrad pojmenovaný Karlskrone. Tento název se však v kraji neujal a brzy se na hrad přeneslo jméno hory na níž byl postaven.

Historie:
V roce 1356 byla na Sušicku započata stavba hradu Karlsberg (dnešní Kašperk), který je Radyni velmi blízký jak jednotným typem, tak shodnými kamenickými detaily. Proto můžeme usuzovat, že stavba obou hradů byla započata i dokončena téměř současně.
Vlastním stavitelem snad mohl být Michal Parléř, který tutéž funkci vykonával na stavbě nedalekého hradu Zlatá Koruna. Radyně byla dokončena nejspíše roku 1361, kdy je v listině Karla IV. zmiňován "nový hrad Karlskrone na hoře Radyni". Již o rok později byl jeho prvním purkrabím Zdeslav Chlup, který tak snad byl odměněn za svou práci při stavbě hradu. V dalších letech se purkrabí střídali.
V přímém královském držení nevydržel hrad příliš dlouho, již roku 1400 jej Václav IV. zastavil i s městečkem Starý Plzenec Zachařovi z Litovic. Ještě roku 1410 držel Radyni Zachař, o dva roky později zde byl královským purkrabím Oldřich z Letkova.
Královské komoře patřil hrad Radyně až do roku 1536, byl však často zastavován a spravován purkrabími.
Dalším významným držitelem byli páni ze Šternberka. Drželi hrad v létech 1496 – 1561 a připojili je k panství Zelená Hora. Na Radyni však nikdy nesídlili. Za jejich držení hrad vyhořel a roku 1558 se uvádí jako pustý.
Od roku 1561 se jako majitelé uvádějí Kokořovci z Kokořova. Jiří Kokořovec z Kokořova hrad připojil ke svému statku Šťáhlavy. Do vyhořelého hradu však neinvestoval a hrad dále chátral.
Roku 1710 koupili od zadlužených Kokořovců šťáhlavské panství i s Radyní hrabata Černínové z Chudenic, v jejichž rodu vydrželo panství až do roku 1816, kdy zemřel poslední příslušník chudenické větve rodu hrabě Jan Vojtěch. Dědil po něm vnuk jeho sestry Kristián Vincenc hrabě z Valdštejna.
V letech 1816 – 1920 vlastnili Radyni Valdštejnové. V roce 1823 nechal hrabě Kristián Vincenc hrad romanticky restaurovat a ve čtyřhranné věži upravil jednu místnost, snad pro odpočinek při lovu. Na vrcholu věže byla upravena rozhledna, hustý porost bránící vstupu byl vymýcen. Hrabě Valdštejn pokračoval v péči o hrad i následujících letech, roku 1844 nechal opravit narušenou zeď paláce. Tou dobou již byla Radyně tradičním cílem prvomájových výletů obyvatel Plzně a okolí. Roku 1885 sledoval z věže hradu vojenské manévry císař František Josef I., již o rok později vypukl na hradě další požár, za několik let jej však nechala správa velkostatku opět zpřístupnit.
Roku 1920 koupila Radyni od hraběte Adolfa Arnošta z Valdštejna obec Starý Plzenec a péče o hrad se ujal nově založený Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky. V opravách hradu spolku napomáhala obec Starý Plzenec, město Plzeň i československý stát, náklady pomáhal pokrýt i výtěžek restaurace otevřené pod hradem o rok později a také podomní sbírka v Plzni.
Do roku 1928 byla velká oprava hradu v podstatě hotova.
Spolek pečoval o hrad až do počátku 50. let, kdy jeho majetek zabral stát a o hrad dále pečoval Vlastivědný kroužek Osvětové besedy ve Starém Plzenci.
Na přelomu 50. a 60. let byl na čtverhranné věži vybudován převaděč televizního signálu a počátkem 70. let prováděl podnik Geoindustria Stříbro další rozsáhlou opravu hradu.
Pod hradem byla postavena nová restaurace a upraveno parkoviště na které vede ze Starého Plzence asfaltová cesta.
V roce 1981 byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti. Na počátku 90. let přešel hrad opět do majetku města Starý Plzenec, které za státní podpory pokračuje v péči o hrad.

Technické údaje:
Nadmořská výška podlahy sklepení: 566,69 m.n./m
Výška podlahy ochozu věže od podlahy sklepení: 21,18 m
Celková výška věže (uvnitř hradu): 22,13 m
Počet schodů při výstupu na ochoz věže: 118
Průměrná tloušťka zdiva paláce / věže: 2,3 m / 2,45 m
Hloubka cisterny / nadmořská výška dna 11,6 m / 553,1 m n/m
Výška ochozu nad údolím řeky Úslavy ve St. Plzenci: 258 m

Prohlídka:
Hrad si můžete prohlédnout samostatně se zapůjčeným textem

Vstupné:
Dospělí 15,- Kč
Děti 5,- Kč
Rodinné 35,- Kč

Otevírací doba:
duben, květen: So + Ne 10 - 18
červen - srpen: Út - Ne 10 - 18
září, říjen: So + Ne 9 - 17