HRAD VILDŠTEJN ve Skalné
(rok 2007)

Historie objektu:
Hrad Vildštejn (Skalná) stojí na žulové skále nad přítokem Vonšovského potoka. Od města Skalné býval oddělen příkopem, dnes už zasypaným. První písemná zpráva o Vildštejně je z r. 1224, kdy valdsaský opat Erhard mluví o výkupu desátků od Gerolda z Vildštejna. Gerold byl asi zakladatelem tohoto hradu, který mohl vzniknout již kolem r. 1200. V r. 1225 se objevuje Albert Nothaft z Vildštejna, který byl asi Geroldovým blízkým příbuzným, r. 1295 je zmiňován ještě Engelhard Nothaft z Vildštejna se svým synem Albertem Nothaftem z Falknova (Sokolov).
V r. 1298 prodal Albert Nothaft zdejší panství svému zeti Janu Ravovi (Rabo) z Mechelsgrünu s právem na jeho zpětný výkup v roční lhůtě. Listina o tom, vydaná jeho manželkou Adélou, usazenou na Werdenberku, je první německy psanou listinou Chebska (do té doby byly všechny latinské).
Od Nothaftů získal Vildštejn jejich příbuzný Rüdiger ze Sparnecku, který jej podobně jako svá ostatní panství přijal v r. 1349 od Karla IV, jako léno České koruny. V 1. 1358-1360 však patřil Vildštejn spolu se Starým Rybníkem znovu Rabům z Mechelsgrünu a r. 1362 Rudolfu z Ramberka. Po r. 1376 držel Vildštejn Fridrich, purkrabí z Donína. Vildštejn sám byl od konce 14. století dědičným statkem.
V r 1412-1439 vládli na Vildštejné chebští Frankengrünerové, r.1439 koupil Vildštejn Albert Šlik, ale hned jej zase prodal chebským Gummerauerům, kteří jej drželi do r. 1521, kdy přešel sňatkem zase na Šliky. V době vlády Gummerauerů (1452) vypálilo Vildštejn české vojsko zemského správce Jiřího z Poděbrad.

K původnímu románskému hradu z konce 12. nebo počátku 13. století patřila pouze severní část dnešního třípatrového hradu (tj. necelá polovina plochy), kdežto zbytek této budovy byl postaven až v 15. století, kdy se hrad dostal do rukou chebského patriciátu. Starý románský palác stál v místech pozdější gotické budovy, podepřené jedním mohutným pilířem a několika sloupy. Od něho se táhla nižší hradní zeď až k románské hradní kapli po pravé straně věže v prostoru dnešního průchodu k starému paláci; kaple však byla mnohem vyšší než palác. Zbytek její poloválcové apsidy vyčnívá vpravo od dnešního vchodu z oblouku hradní zdi nad skálou, na níž stojí hrad. Původně měla kaple asi plochý strop, později dostala křížovou klenbu. Z její tribuny se zachovalo jedno větší a jedno menší románské okno (obě už zazděná) nad zazděným vchodem do krypty a sklepů napravo od vchodu. V podzemí hradu jsou dosti prostorné místnosti s valenými klenbami a románským i gotickým zdivem. Zachovaly se zbytky oltáře v kryptě a románský portál. Románský hrad byl postaven asi celý z boxovaných kvádrů a měl sotva více než přízemí a nejvýše ještě patro (dnes už nezachované). Ve skalách naproti hradu jsou dosud ohromné sklepy a skladiště. Vznikly však už také většinou ve středověku.
Roku 1531 prodal Albrecht Šlik panství Vildštejn a hrad Volfovi z Viršperku, jehož rod zde vládl až do r. 1596. Viršperkové byli prchliví a suroví a jejich vláda byla plná velkých a často krvavých sporů s městem Chebem i ostatními sousedy, ba mnohdy i s vlastními příbuznými. Tyto spory vyvolaly už v r. 1539 výpravu proti Vildštejnu pro neshody mezi chebskými cechy a Viršperky. V krvavé bitce pod hradem byli mistři se svými lidmi a s chebským soudním vykonavatelem zahnáni střelbou. Pak došlo k nové výpravě proti Vildštejnu, hrad byl dobyt, Viršperkové utekli a jejich společník, Matěj z Einsiedlu, byl zajat a uvězněn. Přesto byl Volf z Viršperku v 1. 1546-1547 chebským královským purkrabím a markrabským správcem na Hohenberku (v dnešním Bavorsku). Zemřel v r. 1561. Jeho syn Volf Adam byl už v r. 1568 stižen chebskou klatbou pro vraždu vildštejnského rychtáře. O rok později zavraždil Kašpar Viršperk svého bratrance Abraháma ze Starého Rybníka. Brzy po požáru Vildštejna zavraždil Bartl Viršperk svého příbuzného Volfa Kryštofa a pana Lamingena. Řada jiných krvavých zločinů vyvolala dvě nové výpravy proti Vildštejnu (1579 a 1596). Při druhé z nich byl Kašpar Viršperk zajat a uvězněn nejprve v Chebu a potom v Bílé věži na Pražském hradě. Byl odsouzen k pokutě 6000 zlatých a ke konfiskaci majetku; zemřel v r. 1607.
V roce 1596 koupili Vildštejn Trautenberkové. Ti měli spory zase s poddanými, jimž ukládali nadměrné roboty, i s městem Chebem, které nechtělo trpět vaření piva ve Vildštejně. Po postavení zámku přestal hrad sloužit jako šlechtické sídlo a od r. 1843 jej zdejší měšťané využívali jako pivovarské sladovny. Trautenberkové v r. 1783 postavili v Dolním Vildštejně nedaleko starého, značně zchátralého hradu dvoukřídlý jednopatrový zámek ve slohu barokního klasicismu. Trautenberkové drželi panství do r. 1799 a pak se zde vystřídala řada dalších majitelů.

Od poloviny 19. století sloužil zámek zdejším měšťanům jako obytná budova a k hospodářským účelům.Koncem první světové války koupil hrad továrník Geipel z městečka Plesná.V roce 1945 hrad zkonfiskoval stát. Postupem času se z hradu i zámku stala zřícenina na kterou byl zakázán, pro její zchátralej stav, přístup.
V osmdesátých létech objevil ruiny hradu pan Zdeněk Buchtele, dal dohromady partu nadšenců a z finanční podporou státu se mu podařilo chátrání hradu zastavit. V roce 1999 koupil areál hradu a zámku podnikatel pan Miroslav Pumr.
Za pouhé dva roky poprvé v jeho dlouhé historii, byl hrad otevřen pro veřejnost.Za toto úsilí byl pan Miroslav Pumr povýšen do šlechtického stavu na rytíř Miroslav Pumr von Wildstein.
Skalná představuje v největší úplnosti dochovaný románský hrad ministeriálů v okolí Chebu. Jako všechny románské hrady na tomto území, které v době jejich vzniku nebylo součástí českého státu, souvisí se soudobou německou štaufskou architekturou.

Současnost:
- Malý a velký rytířský sál v historickém gotickém stylu - hosté zde mohou hodovat, neboť hrad má svou bohatou kuchyni s rytířským menu. Proto si zde každý může připadat jako král. Otevřeno denně: 11.00-22.00 h.
- Muzeum a galerie hradu - vstupné 20 Kč.
- Pro dětské návštěvníky je připravena malá podívaná na velká zvířátka domácí i divoká.
- Je zde možné zajistit svatební hostiny, klasické, reprezentativní i v historickém duchu.
- Rytířské hody s doprovodným historickým programem.

Zdroj: http://www.vildstejn.cz/index.htm