Vzpomínám si, jak mi v dětství jeden z našich anduláků něžně oklovával ouško. Nebo na maminku do kuchyně volal: „Jituško, kafíčko.“
Ovšem ne každou andulku mluvit naučíte. Měli jsme doma tři samečky. Všichni k nám přišli, jako úplná mláďátka a všichni se naučili spoustu slov. Sousedi měli samičky a nemluvila ani jedna. A zrovna tak, andulky pořízené ve vyšším věku se také nenaučí mluvit vždy. Stejně tak to platí pro ochočení. Čím mladší ptáček, tím větší je pravděpodobnost, že se vám ho ochočit podaří. Dokonce mnozí chovatelé doporučují odebrat ptáčky krátce po vylíhnutí a odchovat je uměle.

Než si povíme víc informacích o konkrétních druzích, zastavíme se u praktických stránek chovu.

Klece a voliéry
Chovat ptáky můžete v klecích či voliérách. Rozeznáte je od sebe snadno. Pokud je některá ze stran větší než 100cm, jedná se již o voliéru. O voliérách si řekneme víc v příštím článku, který bude zaměřený na chov většího množství ptáků. Pánové Chvapil a Procházka ve své knize Klec jako domov doporučují minimální rozměry klece pro chov 1 páru 100x40x70cm. Samozřejmě tyto rozměry jsou orientační a je třeba velikost přizpůsobit i dle velikosti jednotlivých druhů ptáků. Obecně platí, že čím je klec větší, tím lépe pro zdraví ptáků. Na vystýlku klece se používá jemný říční písek, rašelina, ale naprosto postačí i novinové papíry, měněné každý den. Pokud u vás doma noviny neodebíráte, domluvte se s některým známým, ať vám přečtené výtisky schovává. Určitě bude rád, že je nemusí každou chvíli odnášet do kontejneru na papírJ.
Spodní část klece by měla být obložena výplní, aby ptáčci nerozhazovali po místnosti slupky ze zrn a jiný nepořádek. Houpačky většina ptáků nevyhledává. Pokud zakoupíte klec už s nimi, vyměňte je za bidélka. Pokud jste se rozhodli rovnou pro pár, budou v blízké době potřebovat i budku na hnízdění na vajíčkách a následnou výchovu svých opeřených dětí. U menší klece se budka umísťuje zvenku.
V kleci nesmí chybět nádobka na vodu a krmení. Vodu je dobré měnit i několikrát denně. Krmit stačí jednou za den.

Krmení
Potrava se bude u jednotlivých druhů ptáků mírně lišit. Většina se živí rostlinami a zeleninou (pampeliškou, jitrocelem, salátem, mrkví), ovocem (jablka, hrušky, rybíz, angrešt, plody jeřábu). Největší složku potravy tvoří různá semena (proso, slunečnice, pšenice, oves) Papouškům dávejte do klece čerstvé větve k okusování. Např. jabloňové, vrbové, javorové. Pozor na jedovaté druhy rostlin a keřů. Ty ptákům určitě nenabízejte.
Hmyzožraví ptáci jsou v tomto směru náročnější. Vyžadují larvy, hmyz, roupice, perloočky. Také je pro ně důležitý tzv. měkký žír. Obsahuje spoustu důležitých vitamínů a stopových prvků.

Samotné pořízení
Ptáky můžete zakoupit ve zverimexu, na výstavách ptáků, nebo přímo od chovatele. Osobně doporučuji poslední způsob pořízení. Jednak se můžete přesvědčit, že ptáček byl odchován v kvalitním zařízení, máte větší záruku dobrého zdravotního stavu a hlavně se můžete s chovatelem domluvit na odběru velmi mladého ptáčka, kvůli ochočení. Pokud chcete ptáky na chov, vybírejte navzájem nepříbuzné jedince stejného druhu. Pokud budete mít dohromady více párů, nechte je, aby si partnery vybrali sami. Nezapomeňte se zeptat, čím byli ptáci krmení. Případná změna stravy musí probíhat pozvolna, aby to pro organismus nebyl šok.
Na transport ptáka od chovatele si pořiďte buď speciální přenosku k tomu určenou, nebo si nachystejte dobře uzavíratelnou krabičku s otvory na dýchání. Každého ptáka umístěte do samostatné přepravky, nebo ji uvnitř oddělte. Při delším transportu vysypte trochu krmiva na dno přenosky.

A které jsou odolné a ideální pro chovatele začátečníky?

Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus)

Je nejméně náročný a nejodolnější druh. V přírodě žijí andulky téměř v celé Austrálii. Samci a samičky se liší barvou ozobí. Samci je mají modré, samičky hnědé. Ovšem u světlejších zmutovaných druhů není v barvě ozobí rozdíl. Takže se pohlaví poznává mnohem hůře. Andulky se dají snadno ochočit. A samečkové se celkem snadno naučí „mluvit“. Ale je nutné, aby ptáček, kterého si nejen k tomuto účelu přinesete domů, byl hodně mladý. Andulky hnízdí několikrát do roka. Aby se příliš nevyčerpaly, je dobré nechat je zahnízdit jen 2x, maximálně 3x do roka.

Kanár (Serinus canaria)

Pochází z Kanárských ostrovů. Kanáří samečci, chovaní pro zpěv se umisťují do menších klecí. Občas je nechte prolétnout po místnosti se zavřenými okny. Zajímavé je, že na výstavách se hodnotí pouze samci a dokonce jen jejich zpěv.

Zebřička pestrá (Taeniopygia guttata)

V přírodě ji najdeme v Austrálii a na Malých Sundách (ostrovy v jihovýchodní Asii). Jsou to velmi čiperní ptáčci. Jejich krása vynikne nejlépe v hejnu ve venkovní voliéře. Potřebují hodně slunce, ale i stín a úkryt.

Korela chocholatá (Nymphicus hollandicus)

Pochází z Austrálie. Také se dá velmi dobře v mladém věku ochočit. Klec potřebují větších rozměrů. Pokud chcete chovat párek, doporučuje se voliéra se zahradním přístřeškem. Tam můžou být celý rok. Samečci bývají výrazněji zbarvené.

Lizard
Zdroj: http://new.psi-kocky.cz/